Letošní běžeckou sezónu uzavřel pro Evu Žáčkovou závod STRC
Běhali jste někdy po místech, kde se rok co rok prohání světová špička? Ti nejlepší z nejlepších? Já už jo! Řeč je o Vysočina Aréně, kam jsem se jela podívat na Salomon Trail Running Cup. Teda, podívat…
Po sérii moc pěkných závodů a ještě hezčích výsledků jsem si ten svůj poslední závod sezony jela užít, potkat se s kamarády a poznat nové (třeba úžasného Roberta Krupičku). Byla to taková sladká tečka za sezonou.
Počasí bylo v neděli dopoledne nic moc, pršelo a bylo opravdu pochmurno. Startovní pole nebylo veliké, ale za to docela nabité. Se slzou v oku jsem propíchla brčálové triko Kari Traa Mari Tee připínáčky s číslem. Píchám do něj docela často a jsem docela překvapená, že mě má pořád rádo a nepáře se. Asi dobrá značka 😉 Ne vážně, běhám s ním v podstatě
každý závod, už je to taková moje poznávací značka. Ale proč ne, co je dobré, to je dobré.
Na to, že byl závod deklarován jako „trail“ moc trail nebyl, kopec žádný, skoro pořád
nějaká pevná cesta. Jen ta část vedená po
single trailu pro kola mě nadchla. Tu bych si dala víckrát.
Neběželo se mi dobře, už jsem byla unavená, zlobilo mě dýchání a hlava. Myšlenky jsou občas na obtíž. Po jednadvaceti kilometrech jsem toho měla dost a byla jsem neskutečně ráda, že jsem si pro sebe urvala druhé místo.
Věřím, že tenhle seriál má potenciál a těším se, kam se posunou další rok, co si pro nás připraví.
Tím moje letošní závodění a tudíž i články o něm končí. Je čas regenerovat a dát si na chvilinku pauzu.
Zimní přípravě a nové sezoně třikrát zdar!
